V zájmu dalšího odborného růstu v oboru má možnost vzdělávat se dále formou specializačních kurzů. Obor fyzioterapie se neustále vyvíjí, tak jako většina lékařských oborů.

  Fyzioterapeuti hrají velmi důležitou úlohu v léčebné rehabilitaci, ať už v rámci terapie, reedukace či prevence. Např.: jsou schopni pomoci lidem po mozkové mrtvici naučit se buď částečně či zcela znovu se pohybovat, učí je postarat se sami o sebe tzn. soběstačnosti. Využívají speciální typy cvičení jako je Kabatova technika, Bobathova technika, Vojtova technika a další jiná cvičení, aby dosáhli co nejlepší kvality daného pohybu.

  Fyzioterapeut 
určuje tzv. pohybovou diagnózu (např. porucha stereotypu extenze v kyčelním kloubu, nedokonalá koaktivace ventrodorzální muskulatury), která se liší od diagnózy lékařské (např. artróza kyčelního kloubu, opoždění vzpřimovacích mechanismů). 

  Fyzioterapeutické vyšetření zahrnuje:

  • zhodnocení anamnestických dat (velmi důležité jsou otázky týkající se psychomotorického vývoje, pohybových aktivit - sport, nejčastější polohy zaujímané během dne, bolest a její ovlivnění polohou...)
  • zhodnocení laboratorních a zobrazovacích metod
  • vlastní kineziologický rozbor.

  Při vlastním kineziologickém rozboru se řídí tzv. funkčním stavem klienta (klinické vyšetření založené na vlastním pozorování - pohled, dotyk), teprve poté posuzuje závěry z tzv. objektivních vyšetření (zobrazovací metody či laboratorní vyšetření), kineziologický rozbor zahrnuje především vyšetření:

  • držení těla aspekcí (pohledem)
  • základních pohybových stereotypů a ostatních svalových souher
  • svalové síly (tzv. svalový test)
  • rozsahu pohyblivosti kloubní (tzv. goniometrie)
  • zkrácených struktur
  • kloubní vůle (joint play) a další.

Comments