Pavel Kolář : „O svém vlastním těle příliš nevíme

přidáno: 14. 7. 2011 0:38, autor: Redakce Fyzioterapeuti   [ aktualizováno 18. 7. 2011 4:52 ]

Vážím si lidí, kteří dělají svou práci s láskou a dobře. A v medicíně obzvlášť. Nedávno jsem dělala rozhovor pro farmaceutický časopis Dobrý kontakt s docentem Pavlem Kolářem. Fyzioterapeutem uznávaným nejen u nás, ale i ve světě. Mediálně se proslavil svými známými pacienty z řad předních sportovců, mezi které patří např. Jan Železný, Roman Šebrle, Kateřina Neumannová, Radek Štěpánek ad., ale také oba prezidenti - Václav Havel a Václav Klaus. „VIP" pacientů je celá řada, ale ti tvoří pouhou desetinu všech jeho pacientů. Ročně mu projde rukama několik tisíc dětí i dospělých pacientů. Všichni jeho „známí i neznámí" pacienti o něm hovoří s velkým respektem. Na Facebooku čítá jeho stránka téměř  2000 fanoušků.  Protože mě jeho názory velmi oslovily, nabízím rozhovor zde. 

S jakými problémy se lidé nejčastěji dostávají k vám na kliniku?

Naše klinika je rozdělena do čtyř částí, které pokrývají rozdílné spektrum pacientů - spinální jednotka, centrum pro výzkum a léčbu bolesti, tělovýchovné lékařství a dětské oddělení. Máme pacienty po úrazech, s neurologickými onemocněními, po akutním poranění míchy atd.

 

S nejvážnějšími případy se setkáváte asi na spinální jednotce?

Na spinální jednotce jsou hospitalizováni pacienti především s úrazy míchy, ale i neúrazové etiologie např. cévní malformace, onkologické důvody apod. A to především ve stádiu subakutním, krátce po úrazu nebo po operaci. Zde stráví většinou dva až tři měsíce, než se jejich stav stabilizuje a jejich rehabilitace dále pokračuje v rehabilitačních ústavech např. v Kladrubech, kam se dostávají naši pacienti nejčastěji. Zároveň zde leží pacienti v chronickém stádiu, kteří jsou již integrováni, ale mají dekompenzaci stavu vlivem dekubitu, respiračního onemocnění, urologických komplikací. S těžkými pacienty se také setkáváme v části kliniky zabývající se  výzkumem a léčbou bolesti. Tato část kliniky má svou ambulanci a zároveň šest lůžek v rámci rehabilitačního oddělení. Tam jsou příjmáni pacienti, u kterých je prioritou léčba bolesti - pacienti od komplexních regionálních syndromů, což je určitá porucha hojivosti např. po úrazech, nebo pacienti s fantomovými bolestmi, pacienti po několika operacích páteře apod., dá se říci, že většinou se jedná o pacienty s chronickou bolestí. Zde se dělají různé výkony spíše semiinvazivního typu, kde se používají různé anesteziologické postupy např. neuromodulace, což je výkon, kdy se zavádí určitá stimulace do oblasti obalů míchy.

 

Z těchto oddělení a někteří pacienti i přímo se dostávají na samotné oddělení rehabilitace. 

Zde máme pacienty různých diagnóz, kde rehabilitace hraje hlavní roli při jejich léčbě. Jsou tu pacienti po úrazech, s vertebrogenními onemocněními, po cévních mozkových příhodách, s rozstroušenými sklerózami a řadou dalších diagnóz.

 

Mimo to se Vy i klinika také věnujete práci se sportovci.

Další částí kliniky je telovýchovné lékařství, které se zabývá především funkčním testováním kardiovaskulárního a respiračního systému v zátěži a to nejen u sportovců, ale i u pacientů, kteří prochází léčbou nebo jsou např. indikováni k transplantaci plic.

 

A v neposlední řadě jste také zmiňoval dětské oddělení.

V dětské části máme pacienty od novorozeneckého věku až po dorostový. Jde o děti s ortopedickými, neurologickými, onkologickými a dalšími diagnózami. Hodně se specializujeme na děti s dětskou mozkovou obrnou.

 

Zabýváte se pohybovou patologií dětí, na jejímž základě jste rozvinul problematiku motorického pohybového vývoje a léčení poruch hybného systému. Co vnímáte u dnešních dětí jako zásadní problém? 

U dětí je třeba větší pohybová rozmanitost, jenom tak se mohou naučit vnímat své tělo. Musí  více rozvíjet obratnost. K tomu je však nutné vytvořit podmínky. Nejen v rámci školy, ale i ve volném čase. My jsme lezli po stromech, pak hráli fotbal, hokej, spektrum pohybové činnosti bylo daleko širší. Dnes tyto možnosti moc nejsou. Vymizely plácky, kde si děti mohou hrát. Děti tráví většinu času za počítačem a u televize. Tělesná výchova na školách často nestačí a její kvalita není vždy odpovídající potřebám. Klíčovou roli by měli sehrát hlavně rodiče, poskytnout dětem podmínky. V rodinách to začíná a končí. Rodiče si tuto důležitost často ale neuvědomují.

 

Fyzioterapie se prolíná napříč medicínskými obory. Z toho, co říkáte, je jasné, že na klinice spolupracujete s lékaři řady odborností.

Snažíme se o integrované pochopení pacienta, proto je výhodou naší kliniky, že zde pracují lékaři různých odborností. Integrace rehabilitace napříč medicínskými obory hraje důležitou roli, protože hlavní zaměření léčebné rehabilitace je na oblast pohybového systému, se kterým souvisí celý organismus. Určitou modulací zátěže je možné ovlivnit systém centrálního nervového systému, systém metabolický, kardiovaskulární, respirační ad. Na jakoukoli poruchu, ať už ortopedického či jiného charakteru, reaguje centrální nervový systém a vytváří funkční reakce a posléze adaptace. Zaměření na funkci pohybového systému hraje velkou roli pro pochopení etiopatogeneze řady onemocnění. Týká se to především nevhodného zatížení či přetížení hlavně, což je důvod vzniku řady ortopedických onemocnění. To hraje také velkou roli v jejich prevenci.

 

Úspěch léčebné rehabilitace závisí na včasnosti zahájení léčby. Může vaše a další kliniky naplnit stávající potřeby?    


....více čtěte ZDE

Comments