Před sportem se neprotahujte – Michal Novotný

přidáno: 14. 7. 2011 0:11, autor: Redakce Fyzioterapeuti   [ aktualizováno 18. 7. 2011 4:52 ]

Rozhovor s nejlepším fyzioterapeutem okruhu ATP Michalem Novotným nejen o Nadalovi a dalších, ale i o jeho soukromí a proč se před sportem neprotahovat.

Je to šest let, co poprvé ošetřoval tenistu Rafaela Nadala. "Hrál svůj první velký turnaj v Monte Carlu, bylo mu teprve šestnáct a už tehdy měl problémy s koleny," vzpomíná. Michal Novotný je vrchním fyzioterapeutem světového tenisu. Objíždí největší turnaje a teď se vrátil z Australian Open. Protože také žije ve Španělsku, má k Nadalovi blíž než k jiným tenistům.
Michal Novotný po letech praxe nejen mezi tenisty už ví, kam sáhnout, jestli je sval stažený, kde je otok nebo zánět.

O Nadalových zraněních se mluví už dlouho. Teď je mu dvaadvacet. Bude hrát i po třicítce?
Určitě ne, dávám mu maximálně tři sezony. Kolena jsou jedna věc. Druhá je, že mu stále narůstají drobná zranění, která nijak neléčí.

Jaká zranění?
Má vypracované a velké svaly na nohou. Což není špatně, k tomu má však velmi malá chodidla. Váhu tak není kam rozprostřít a nápory na úpon jsou příliš velké. Problémem je i jeho herní styl: agresivní a výbušný. Namáhá jím celý svalový řetězec na levé straně, což se začne projevovat na tom nejslabším místě, právě v kolenech. Pak se bolest postupně šíří dál.

Federer díky svému stylu takové problémy mít asi nebude…
Nemůže je mít. Při jeho čisté a neupracované hře je téměř nemožné se zranit. Má vypilovanou techniku, údery takřka ideální, výborně využívá sílu a má daleko menší spotřebu energie. U Federera jsem byl za osm let práce ve světovém tenisu na kurtu snad dvakrát.

Dá se u Nadala s těmi zraněními vůbec něco dělat?
Dá. Problémem je jeho program, už jsem mu to několikrát říkal. Jenže u něj je hrozně složité dostat mu do hlavy, že by měl na dva měsíce úplně přestat, udělat si rehabilitační program, začít pak trénovat zase pomalu, postupně… Přitom by si tím prodloužil kariéru klidně o dvě sezony.

Začít trénovat pomalu, postupně? To si u Nadala nedovedu představit.
Není zvyklý dělat pomalé pohyby, zkoušet na tréninku třeba jen podání. Hned chce jít naplno. Je jako gladiátor lačný po boji. Pořád si ta zranění přidržuje nějakými tejpy, ale stále s nimi hraje. To není léčení, ale udržování na kritickém bodu. Jako kdyžmáte chřipku a pořád chodíte do práce, do zimy, místo abyste doma v posteli pil teplý čaj.

Ono se to dá pochopit. Kdyby si dal pauzu, v žebříčku by mu vypadly body z loňské sezony, mohl by přijít o místo světové jedničky, nevydělal by dolary…
To je další věc, pravidla tenisu nejsou na zranění ideální. Když hráč vidí, že by mu vypadlo hodně bodů, radši si vezme ten tejp, zatne zuby, bude hrát a za pár let bude trpět. Nadal je navíc hrozně odpovědný.

Jak to myslíte?
Ošetřoval jsem ho na turnaji ve Stuttgartu ve druhém kole a řekl jsem mu, aby nepokračoval. Neposlechl, turnaj sice vyhrál, ale kulhal, věděl, že je na tom špatně a žemu to do budoucna uškodí. Ale dostal od pořadatelů startovné a cítil odpovědnost.
Bylo mu hloupé skončit ve druhém kole a odjet.

Pozorujete, že se zdraví hráčů postupem let horší? Že je tenis čím dál tím náročnější?
O tom není pochyb. Když se podíváte na tenis před třiceti lety, je teď mnohem agresivnější. Kalendář je horší, špatně zorganizovaný. Jsou malá rozmezí mezi grandslamovými turnaji, časté přelety mezi kontinenty, mění se povrchy, balony i nadmořské výšky. Hráči to sami vidí. V dotaznících už dnes vyplňují, že je pro ně fyzioterapeut a dobrá rehabilitace důležitější než kondiční trenér.

Česká kladiva. Tak se někdy říká rukám lékaře Novotného

John McEnroe o jeho rukou říká, že jsou zlaté. Marat Safin zase, že to jsou česká kladiva. "Něco na tom je," pokyvuje lékař Michal Novotný. "Když pracuju, tak to opravdu bolí." Novotný už osm let léčí nejlepší světové tenisty. Připravuje je před zápasy, dává dohromady po nich, když je potřeba, ošetří je přímo na kurtu. Protahuje je, láme, ohýbá, obstřikuje, obvazuje, oni při tom křiví obličej. Výsledkem však bývá to, že jsou schopni hrát dál.

Jezdí na největší turnaje, teď byl například hlavním fyzioterapeutem při Australian Open. Když se Federer, Nadal či Djokovič obrátí k rozhodčímu s žádostí o lékaře, často dodají: "Chci Michala." Novotný už u nich má jméno. "Několika jsem pomohl se zraněním, s nímž jim jiní nepomohli. Od té doby ke mně mají důvěru."
Pomáhá mu španělština

Za Novotným chodí čeští tenisté, ale nejen ti. Jiného fyzioterapeuta téměř nechtějí vidět Španělé, Argentinci, Chilani. Mají totiž problémy s angličtinou a český lékař už několik let žije na Tenerife. "Mám tam kliniku a všechny diagnózy jsem zvyklý psát ve španělštině. Dokonce v ní přednáším studentům," popisuje.

"Když proti vám sedí hráč, který není schopný vysvětlit, co mu je a kde ho bolí, moc mu nepomůžete." I tenisté, kteří mluví plynně, občas koktají jako prvňáčci. Lékaře si totiž volají, ačkoliv je nic nebolí.

Většinou když se jim nedaří – aby soupeře vyvedli z tempa. "Dřív si to ke mně dovolili častěji," vzpomíná Novotný. "Ale jak zjistili, že něco umím, už mi tolik nelžou." Přesto se za roky, kdy ošetřuje nejlepší tenisty, naučil několika pravidlům.

"Nejdřív se podívám, co je to za hráče." Jinými slovy, jsou tenisté čestní a méně čestní. "Když si mě zavolá třeba Němec Kiefer, vím, že mu na padesát procent nic není. Naopak když chce ošetřit Federer, tak už je to hodně vážné. Ten by si zranění nevymyslel."

Druhé pravidlo zní: při vstupu na kurt otočit hlavu k tabuli se stavem zápasu. I tady platí poučka. Pokud volá hráč, který jde na podání, je pravděpodobnější, že tam bolest opravdu bude. Na servis se totiž potřebujete soustředit, a ne se zdržovat vymyšleným zraněním.


...více čtěte ZDE

Comments