Rehabilitace v Česku? Téměř neexistuje, říká profesor Pfeiffer

přidáno: 14. 7. 2011 0:43, autor: Redakce Fyzioterapeuti   [ aktualizováno 14. 12. 2011 4:07 ]

Rehabilitace rovná se cvičení o fyzioterapeuta, myslí si většina české veřejnosti. Je tomu ale opravdu tak? O tom, co je ve skutečnosti rehabilitace a jaká je její úroveň v České republice či v okolních státech, hovoří průkopník tohoto oboru u nás, profesor Jan Pfeiffer.

Jak byste zhodnotil stav rehabilitační péče v České republice?

Rehabilitace se u nás skoro neprovádí. Teď jsem vás možná překvapil, ale je to skutečně tak. Rehabilitace je u nás totiž neustále zaměňována s fyziatrií, s cvičením. Ve skutečnosti je to však mnohem širší proces než nějaké cviky.

Co je to tedy rehabilitace a co by měla obnášet?

Rehabilitace se u nás začala rozvíjet po druhé světové válce, kdy se vraceli vojáci z front, ten pojem samotný vznikl v Americe. Už tehdy bylo posláním rehabilitace pacienta nejen fyzicky ošetřit, ale umožnit mu běžný život, umožnit mu pracovat, být samostatný. Tohle byla vstupní idea a ta platí dodnes.

Foto: Lucie Kudláčková

Rehabilitace je kombinované použití vícero prostředků – ergoterapie, psychologie, sociální pomoci atd. Když například někdo oslepne, nedá se toho medicínsky moc dělat. Ale je potřeba využít všechny výchovné, sociální a pedagogické možnosti, aby se naučil číst Brailovo písmo a normálně fungovat.

Jak konkrétně by měla správná rehabilitace probíhat?

U každého by se mělo zjišťovat, jak je na tom se sebeobslužností – jestli se dokáže umýt, obléct, najíst, jestli si s prominutím dokáže utřít zadek, jestli může chodit a jak daleko. V Praze již brzy budeme mít centrum pro pacienty po mozkových příhodách, kde bude cvičný byt včetně koupelny a kuchyň.

Člověk si tam natrénuje různé schopnosti, bude tam s ním fyzioterapeut, ergoterapeut, psycholog. Ukáže se, že sem potřebuje madlo, sem opěradlo, tamhle zvedák. Takováto informace by z rehabilitace v centru měla vzejít.

A co by mělo následovat po propuštění domů?

Rehabilitace musí pokračovat tam, kde ten člověk bydlí. V ideálním případě by byl přímo v obci pacienta terapeut, který by mu pomohl se základními věcmi. Hrozně moc záleží na tom, kde člověk bydlí – má vlastní záchod, má teplou vodu v bytě? Nebo bydlí v pavlačovém bytě, kde je voda o patro výš nebo níž? Musí si nosit uhlí na topení ze sklepa? Bydlí ve čtvrtém patře a nemá výtah?

Často pomůže přestěhování do lepšího bytu nebo domova důchodců, pokud se byt nedá upravit. Takový způsob rehabilitace je naprosto základní věc, která se u nás nedělá. V zahraničí je to běžné a ukazuje se, že je to dokonce i levné.

Prof. MUDr. Jan Pfeiffer DrSc.

  • založil Kliniku rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN
  • do roku 1992 byl přednostou této kliniky
  • úzce spolupracuje se Světovou zdravotnickou organizací

Co se tedy u nás děje s pacienty, kteří by rehabilitaci potřebovali?

Probíhá to tak, že se člověk pošle do lázní, pak jde na zdravotní rekreaci a pak zase do lázní. Ale o to, co může a nemůže, se nikdo až tak nestará. Němci se nám smějí a říkají, že děláme rehabilitační turistiku. U nich člověka často testují, v čem se ještě zlepšuje. Přijde tam odborník z pojišťovny, a když vidí, že má člověk možnost se ještě zlepšovat, tak mu terapii platí dál. A když už se nemá kam rozvíjet, jde domů.

Nechci pomlouvat lázeňskou péči, protože okolní státy dokazují, že může být dobrá. V Rakousku nebo Německu se lázně skutečně specializují na to, aby co nejúčinnější vracely pacienty do běžného života. Tak by se měly začít chovat i naše lázně.

Kde všude se dnes může pacientům dostat rehabilitační péče?

Na naší klinice se soustřeďujeme hlavně na pacienty po mozkové příhodě a mnoho z nich se nám podaří dostat třeba i zpátky do práce. Je to úžasné, jak jde medicína dopředu. Před pár lety by pacient zemřel a teď nejen, že přežije, ale dostane se i zpátky do aktivního života.

V republice jsou špičková pracoviště, ale často vládne spíše nejasnost. Například ve Švýcarsku má každý kanton knihu o rehabilitaci, která klinika má jakou specializaci, kdy je potřeba s rehabilitací začít atd. To je pro nás zatím jenom vzdálený sen. Rehabilitace je u nás momentálně neplynulá a nekoordinovaná.

Jak by se tato situace mohla zlepšit?


více čtěte ZDE
Comments