Richard Jisl, koloběžkář, fyzioterapeut

přidáno: 14. 7. 2011 0:29, autor: Redakce Fyzioterapeuti   [ aktualizováno 18. 7. 2011 4:23 ]

Ve čtvrtek 17. září jsme si s naším hostem povídali o koloběžkách a o tom, proč právě jízda na koloběžce není tak namáhavá jako běh... Poslechněte si celý rozhovor z přiloženého zvukového náznamu.

Také si můžete přečíst přepis celého rozhovoru. Ten naleznete níže... příjemné počtení! 

Jarmila Pešlová, moderátorka: Ještě jednou hezké dopoledne. Posloucháte Český rozhlas Sever a já jsem si dnes přivedla hosta, a tím je úspěšný jezdec na koloběžce, pan Richard Jisl. Dobrý den. 


Richard Jisl, jezdec na koloběžce: 
Dobrý den. Zdravím posluchače Českého rozhlasu Sever. 

Jarmila Pešlová, moderátorka: Tak já o vás prozradím, že vy jste fyzioterapeut, staráte se také o dobrou kondici některých našich předních sportovců, třeba o Nikolu Sudovou. Říkám to správně? 

Richard Jisl, jezdec na koloběžce: Ano, občas. Teď spolupracuji s reprezentačním týmem českého biatlonu a s lyžařkami reprezentačními českého běhu na lyžích. 

Jarmila Pešlová, moderátorka: Takže jste u sportu blízko, ale to, proč já jsem si vás pozvala, je ten fakt, že vy jste úspěšný jezdec na koloběžce, řekla bych, reprezentant České republiky. Jaký je teda váš obyčejný den, kolik času věnujete práci, kolik koloběžce a třeba rodině? 

Richard Jisl, jezdec na koloběžce: Já nebudu tady prozrazovat své datum narození, z toho už by vyplynulo, že musím věnovat víc času práci a míň času tréninku, ale ... 

Jarmila Pešlová, moderátorka: To souvisí s věkem? 

Richard Jisl, jezdec na koloběžce: To souvisí jednak s věkem, jednak s počtem dětí a vytížeností pracovní, takže dá se říct, že v posledních letech tomu tréninku věnuji míň času než bych si představoval a kupodivu mi to víc prospívá. 

Jarmila Pešlová, moderátorka: Tak vy jste zmínil děti, tak já to doplním, vy máte 3 dcery ve věku 10, 14 a 15 let, takže jste opravdu otec s velkým O, ovšem vaše dcery už také dosáhly sportovních úspěchů. 

Richard Jisl, jezdec na koloběžce: No, na to, jak dlouho jezdí na koloběžkách, tak v koloběžkovým sportu bych řekl, že jsou téměř úspěšnější než já, ale věnují se i běhu na lyžích a i biatlonu a i v těchhle 2 sportech jsou hlavně ty dvě starší dcery hodně úspěšný. 

Jarmila Pešlová, moderátorka: Tak to bývá, že děti nakonec jsou úspěšnější než my. Já myslím, že je to správně. Ovšem vy jste také úspěšný. Já bych řekla, že vaším největším sportovním úspěchem je asi loňská účast na Mistrovství světa v Holandsku, kde jste získal zlato ve štafetě a 2 šestá místa, no, a víc o vás a o koloběžkách si povídáme po písničce. 

písnička 

Jarmila Pešlová, moderátorka: Na Českém rozhlase Sever právě dozpívala skupina Yo Yo Band. Je 10 hodin a 22 minuty a mým hostem ve studiu je dnes úspěšný jezdec na koloběžce Richard Jisl. Tak já, když se řekne koloběžka, tak si spíš vybavím svá dětská léta. Měla jsem za to, že je to spíš taková zábava pro malé děti do té doby, než se naučí na kole. Co vás v dospělém věku přivedlo k závodní jízdě na koloběžce? 

Richard Jisl, jezdec na koloběžce: Ano, to je taková klasická otázka. Hnedka si každý říká, jestli zřejmě už dětinští. 

Jarmila Pešlová, moderátorka: Nebo, jestli jste neusnul. 

Richard Jisl, jezdec na koloběžce: Ta zamrzlá puberta. Ne, ne, ne, koloběžky v podstatě je tréninkový prostředek, který se používal hodně v běžeckým lyžování v Jablonci. Já jsem bývalý běžec na lyžích, takže na koloběžkách jsme jezdili hodině a když jsem pak začal uvažovat, že bych začal zase sportovat, protože nějakou dobu, když děti byly menší, jsem sportoval opravdu jenom to, že jsem měl nějaký zdravotní cvičení a podobně, tak najednou se objevila možnost, nebo jsem objevil, že se jezdí dokonce český pohár na koloběžkách a je to hodně podobný běžeckýmu lyžování, vlastně jako ta letní alternativa je to podobný, z kopce jedete, do kopce vlastně koloběžíte, odrážíte se. Ten silnej odraz nohou je důležitá součást. Takže vlastně mě to zase nadchlo a když jsem zjistil, že se vlastně jezdí v Český republice takováhle soutěž a že se dokonce jezdí už od roku 1968, tak mě to zaujalo, říkal jsem - musím to vyzkoušet. Jeli jsme se podívat na první závody a chytlo mě to natolik, že už vlastně dělám koloběh osmým, devátým rokem. 

Jarmila Pešlová, moderátorka: A čím vás to tedy okouzlilo? Co je na tom třeba lepšího, než na těch lyžích? 

Richard Jisl, jezdec na koloběžce: Jednak je teplo. Ta zimní sezóna přece jenom je trošku jiná a co se týká toho, že by to bylo lepší než lyže to nechci srovnávat, ale pro mě je to taková zajímavější alternativa oproti kolu. Jednak mě nebolí zadek od sedla a nebolí mě za krkem od řídítek, protože ta koloběžka je takovej komplexní pohyb. Já jsem vlastně rehabilitační pracovník, takže se na to dívám i z pohledu takovýho toho celostního, jak ten sport působí na lidský organismus a ta koloběžka je opravdu pohyb, kterej je komplexní, kde pohybujete jenom, že se odrážíte nohama, to je samozřejmý, ale pracujou i horní končetiny, kdy se přitahuje jakoby k řídítkům a to tělo, ta cirkulace krve v organismu je v celém organismu jakoby komplexní. 

Jarmila Pešlová, moderátorka: Takže ideální sport. A když jste začal jezdit na té koloběžce, bylo to hned s těmi nejvyššími cíli, že byste chtěl být mistr světa, Evropy, nebo to začalo tak nevinně? 

Richard Jisl, jezdec na koloběžce: Já jsem v té době už vlastně o nějakým vrcholovým sportu dávno neuvažoval. Naopak jsme byli na výletě někde v Jizerských horách a říkal jsem manželce, tak jako vždycky jsem chtěl v tom sportu dosáhnout aspoň toho, že bych se účastnil nějakýho mistrovství Evropy nebo světa, a to jsem si nesplnil. A byli jsme se právě projet v Jizerkách a potkali jsme, najednou jsem byl takovej kouzelnej dědeček, takovej starej pán jel na kole kolem a na zádech měl nápis Mistrovství světa veteránů. Tak jsem si říkal: "Jé, to je paráda, já budu za chvíli veterán." Takže teď už jenom si najít ten sport, v kterým bych se mohl nějakejch velkejch závodů účastnit, abych si tu atmosféru užil. No, a začal jsem s koloběžkama s tím, že teda bych se tam někdy mohl podívat, jenže oni mi posunuli veteránskou kategorii až na 45 let, takže pořád musím závodit v hlavní kategorii a nějakým záhadným způsobem se mi čím dál víc daří. 

Jarmila Pešlová, moderátorka: Takže za vším stojí kouzelný dědeček. Ještě poslední pidiotázečku před písničkou, jak dlouho to tedy trvalo, než jste dosáhl prvního úspěchu? 


...více čtěte ZDE

Comments