Prof. MUDr. Václav Vojta (* 12. 7. 1917, Mokrosuky - † 12. 9. 2000) byl český a německý lékař - dětský neurolog. Je autorem metody reflexní lokomoce nazývané Vojtova metoda. Tato metoda byla původně vyvinuta pro potřeby dětí s opožděním či poruchami motorického vývoje, ale postupně došlo k jejímu rozšíření a dnes se používá i při léčbě poúrazových stavů, funkčních poruch a dokonce i u osob v komatu. Používá se u dětí i dospělých.
Pracovní kariéra Dr. Vojty
Po promoci na lékařské fakultě v roce 1948 nastoupil jako asistent na neurologické klinice prof. Hennera, kde působil až do roku 1956, kdy byl jmenován do vedení dětského neurologického oddělení 4. neurologické klinice LF UK v Praze.
V letech 1961-8 pracoval na dětské neurologii při Fakultní poliklinice na Karlově nám., kde vedl semináře vývojové kineziologie
Pracoval jako metodický vedoucí v lázních Železnice zaměřených na léčbu dětí s DMO.
V roce 1968 emigroval do Německa, kde pracoval jako vědecký pracovník Ortopedické kliniky v Kolíně nad Rýnem. Od roku 1975 odešel do Dětského centra v Mnichově, kde působil i po roce 1995, kdy oficiálně ukončil lékařskou činnost.
V Praze poprvé po revoluci vystoupil v květnu 1990 a od té doby ještě mnohokrát.
Vojtova metoda - metoda reflexní lokomoce
Základy systému diagnostiky a léčby raných pohybových poruch začal prof. Vojta vyučovat ještě před svojí emigrací a v Německu je dále zdokonaloval.
1984 vznikla Vojtova společnost.
1998 změněna na Mezinárodní Vojtovu společnost
Dnes se kurzy Vojtovy metody konají v Německu, Nizozemí, Francii, Norsku, Švédsku, Španělsku, Itálii, Rakousku, Rumunsku, České republice, Polsku, Argentině, Chile, Mexiku, Venezuele, Korei, Japonsku a Indii
Vojtova metoda se podrobně zabývá jednak diagnostikou pohybových poruch, z níž vychází terapie.
DIAGNOSTIKA (vyšetření vycházející ze znalosti raného motorického vývoje)
TERAPIE (reflexní stimulací dochází k aktivaci vrozených pohybových programů)
Při vyšetření se posuzují následující skutečnosti:
Posturální aktivita - tedy to, o čem vypovídá držení těla
Kvantitativní prvky motorického vývoje - (dítě stojí či nestojí, zvedá hlavičku, dostane se "na čtyři"? Sleduje pohledem? Sahá po hračce?)
Kvalitativní stadia motorického vývoje (Dosažené dovednosti jsou realizovány v optimálním postavení (osové vzpřímení těla, vyvážená svalová aktivita) či v neideálním?)
Lokomoční stadia podle Vojty - popisují vývoj lidského pohybování se v prostoru - od prvních přetáčení a posunů až k samostatnému běhání a stoji na jedné noze.
Posturální reaktibilita (polohové reakce) - tedy jakými reakcemi tělo odpoví na nečekanou změnu polohy. Polohy, jimiž reakce provokujeme, jsou přesně dané. Reakce se v průběhu pohybového vývoje mění a jsou charakteristické pro určitá období.
Primitivní reflexologie (dynamika vyhasínání novorozeneckých reflexů) - každý jedinec je po narození vybaven sadou reflex, které mají usnadnit přežití v době, kdy není dokončen vývoj mozku (hledací, sací, Moroův a mnohé další). Tyto reflexy postupně vyhasínají, když do funkce nastupuje vůlí ovládaná hybnost. Pokud ve správný čas nevyhasínají, je to důležitá informace, že nenastoupilo něco, co nastoupit mělo.
Pracovní kariéra Dr. Vojty
Po promoci na lékařské fakultě v roce 1948 nastoupil jako asistent na neurologické klinice prof. Hennera, kde působil až do roku 1956, kdy byl jmenován do vedení dětského neurologického oddělení 4. neurologické klinice LF UK v Praze.
V letech 1961-8 pracoval na dětské neurologii při Fakultní poliklinice na Karlově nám., kde vedl semináře vývojové kineziologie
Pracoval jako metodický vedoucí v lázních Železnice zaměřených na léčbu dětí s DMO.
V roce 1968 emigroval do Německa, kde pracoval jako vědecký pracovník Ortopedické kliniky v Kolíně nad Rýnem. Od roku 1975 odešel do Dětského centra v Mnichově, kde působil i po roce 1995, kdy oficiálně ukončil lékařskou činnost.
V Praze poprvé po revoluci vystoupil v květnu 1990 a od té doby ještě mnohokrát.
Vojtova metoda - metoda reflexní lokomoce
Základy systému diagnostiky a léčby raných pohybových poruch začal prof. Vojta vyučovat ještě před svojí emigrací a v Německu je dále zdokonaloval.
1984 vznikla Vojtova společnost.
1998 změněna na Mezinárodní Vojtovu společnost
Dnes se kurzy Vojtovy metody konají v Německu, Nizozemí, Francii, Norsku, Švédsku, Španělsku, Itálii, Rakousku, Rumunsku, České republice, Polsku, Argentině, Chile, Mexiku, Venezuele, Korei, Japonsku a Indii
Vojtova metoda se podrobně zabývá jednak diagnostikou pohybových poruch, z níž vychází terapie.
DIAGNOSTIKA (vyšetření vycházející ze znalosti raného motorického vývoje)
TERAPIE (reflexní stimulací dochází k aktivaci vrozených pohybových programů)
Při vyšetření se posuzují následující skutečnosti:
Posturální aktivita - tedy to, o čem vypovídá držení těla
Kvantitativní prvky motorického vývoje - (dítě stojí či nestojí, zvedá hlavičku, dostane se "na čtyři"? Sleduje pohledem? Sahá po hračce?)
Kvalitativní stadia motorického vývoje (Dosažené dovednosti jsou realizovány v optimálním postavení (osové vzpřímení těla, vyvážená svalová aktivita) či v neideálním?)
Lokomoční stadia podle Vojty - popisují vývoj lidského pohybování se v prostoru - od prvních přetáčení a posunů až k samostatnému běhání a stoji na jedné noze.
Posturální reaktibilita (polohové reakce) - tedy jakými reakcemi tělo odpoví na nečekanou změnu polohy. Polohy, jimiž reakce provokujeme, jsou přesně dané. Reakce se v průběhu pohybového vývoje mění a jsou charakteristické pro určitá období.
Primitivní reflexologie (dynamika vyhasínání novorozeneckých reflexů) - každý jedinec je po narození vybaven sadou reflex, které mají usnadnit přežití v době, kdy není dokončen vývoj mozku (hledací, sací, Moroův a mnohé další). Tyto reflexy postupně vyhasínají, když do funkce nastupuje vůlí ovládaná hybnost. Pokud ve správný čas nevyhasínají, je to důležitá informace, že nenastoupilo něco, co nastoupit mělo.